Masarykova knihovna v sobě ukrývá i šifry

Alka Hájková

Masarykova knihovna | Foto: Alena Šulcová
Facebook
Twitter
WhatsApp
Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Pražský hrad je skvostem, který tady po sobě zanechali naši předkové. Tento klenot zářící do tmy svojí tajemností, energiemi i architekturou přitahuje jako magnet. Stojí na vrcholu Opyš a od 9. století byl sídlem českých knížat, od roku 1918 zde úřadují prezidenti. Jeho součástí je chrám sv. Víta, jehož klenby se tyčí do povznášejících výšin. Po staletí se tyto prostory rozšiřovaly, dotvářely jednotlivé architektonické styly podle jednotlivých slohů a toho, kdo Hrad ovládal.

Hrad v toku času | Foto: Alena Šulcová

Událo se zde mnoho příběhů, které ovlivnily dějiny českého státu a bohužel přišla i doba, kdy nad Pražským hradem několik let vlál prapor s hákovým křížem a sídlil zde říšský protektor. „Tisíciletá historie tohoto komplexu je obdivuhodná. Pevně věřím, že dalších protektorátů už se v naší historii, a tedy ani v historii Pražského hradu nikdy nedočkáme,“ řekl prezident Zeman při příležitosti představení unikátní publikaci zachycující historii a současnost Pražského hradu právě v Masarykově knihovně.

Prezident Miloš Zeman při křtu knihy | Foto: Alena Šulcová

 

Její příběh se začal odehrávat v čase vládnutí prezidenta T. G. Masaryka, kdy byl Hrad opět přestavován. Zasloužil se o to architekt slovinského původu Jožo Plečnik a Otto Rothmayer. Pro první československého prezidenta byla navržena knihovna z ušlechtilého masivního dřeva a slezského mramoru a dodnes nese jeho jméno. Byla filozofickou svatyní, která sloužila vědecké veřejnosti. Prezident do ní tehdy vložil svoji osobní sbírku knih, celkem 70 000 svazků, které se později navýšily na neuvěřitelných 107 239. Některé uvnitř ukrývají Masarykův podpis i  šifru Ψ. Prezident si tuto místnost velmi oblíbil, rád v ní pracoval, ale i přijímal návštěvy.

Postupem času byla v toku dějinných událostí knihovna přemísťována na jiná místa.  Jedním z nich bylo Klementinum. Za protektorátu zmizela většina svazků. Za vlády komunistů byla záměrně likvidována. Po její obnově se lidem otevřel jeden ze skvostů Pražského hradu až v roce 2010.

Celý projev prezidenta republiky zde:

Dámy a pánové,

byl jsem vyzván, abych při této příležitosti nepoužíval slovo křest knihy, protože bych se mohl dotknout náboženského cítění věřících. Rozhodl jsem se toto doporučení nerespektovat, protože každá kniha se křtí, stejně jako se křtí dítě.

Pokud jde o obsah, dovolte, abych opakoval, že Pražský hrad je komplexem paláců a chrámů svým rozsahem největší přinejmenším ve střední Evropě, že jeho vznik se datuje desátým stoletím a budování Pražského hradu bylo ukončeno v roce 1929 Plečnikovými úpravami. Jinými slovy je to tisíc let. Jak pravil jeden politik, kdo to má.

Tisíciletá historie tohoto komplexu je obdivuhodná. Nad Pražským hradem také několik let vlál prapor s hákovým křížem a sídlil zde říšský protektor. Pevně věřím, že dalších protektorátů už se v naší historii, a tedy ani v historii Pražského hradu nikdy nedočkáme.

Dovolte mi, abych poděkoval autorskému kolektivu za obdivuhodnou práci, kterou vykonal, a abych této knize, kterou nebudu polévat vínem, ale přesto ji křtím, popřál mnoho čtenářů a zejména čtenářů, kterým se ta kniha bude líbit.

Miloš Zeman, prezident republiky, Pražský hrad, 30. listopadu 2022

Hrad

0