Ladislav Jakl: Budeme dále chudnout a svobody bude ubývat. Jak dlouho?

Autor: Alka Hájková

Ladislav Jakl | Foto: IVK
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Válka na Ukrajině, zdražování, ale i míra svobody slova. Kdy je podle Ladislava Jakla možná dohoda mezi oběma zeměmi, co by měla naše vláda udělat pro své občany, jak vidí zdravotní stav prezidenta Putina? Nejen o těchto tématech  v ekluzivním rozhovoru pro VIPosobnosti.cz.

Očekávaný konec války je zřejmě zatím v nedohlednu, co za tím podle vás stojí?

Co se faktických cílů války týče, mohla by skončit třeba zítra. Nebo dejme tomu po dobytí tajných podzemních objektů pod Azovstalem v Mariupolu a možná po narušení ještě nějakých zbylých logistických cílů na Ukrajině. Obě strany z jistého pohledu dosáhly svého. Ruská dosáhla příslibu nevstupu Ukrajiny do NATO, nemožnost budování významných útočných postů, znemožnění útoku na ruskou menšinu především na Krymu a v Donbasu a zničení paramilitárních extremistických oddílů, což byly deklarované cíle na začátku ruského vpádu na Ukrajinu. Ukrajinská strana naopak zachovala neporaženost své armády jako celku, udržela vládnoucí režim beze změny a zabránila obsazení větší části svého území. Ještě by podle mne mohla vyjednat nějaké větší finanční plnění reparací od Ruska.

Více zde: Ladislav Jakl: Na Ukrajince si nemusím hrát. Já je dříve nepomlouval, říká

Jenže války se často nevedou jen o reálné faktické cíle, ale také o domácí podporu. Obě strany budou ochotny k mírové dohodě teprve tehdy, až budou moci svůj lid a své zájmové skupiny přesvědčit o tom, že to ony vyhrály. Protože porážku neunese veřejnost a silové skupiny ani jedné země a vedení obou zemí by vnímaná porážka stála holou existenci. Takže se teď bojuje vlastně pouze o zachování tváře. Plus je třeba dodat, že významné třetí síly – především Čína a USA – zájem na ukončení války nemají, válka totiž oslabuje jejich vojenské i ekonomické soupeře. A obě velmoci mají tisíc a jednu možnost, jak občas přilít olej do ohně. Kdo si to odskáče, jsou nejen obě bojující země, ale i zbytek celé Evropy. A tedy i my.

 

 

Média přinášejí fotky i informace o zhoršujícím stavu Putina. Je na tom podle vás opravdu tak špatně?

 Jsem opravdu dojat péčí médií o kondici světových celebrit. Díky tomu lidstvo není ochuzeno o každé kýchnutí do kapesníku u britské královny, amerického či ruského prezidenta nebo nějaké té hvězdy šoubyznysu.

Podle mnoha lidí  je pro naši vládu přednější Ukrajina než naše zem, která se potýká nejen s dramatickým zvyšováním cen. Jaké cíle si tím sleduje a proč?

Takhle ostře to nevidím. Přeci jen naši vládu nevolí Ukrajinci (i když kdoví, jak to bude za nějakých sedm let). Faktem ale je, že jistá citlivost vůči české veřejnosti by byla namístě. Lidé se právem ptají na to, proč jsou některé státní podpory vázány na sociální poměry rodiny, zatímco u Ukrajinců tomu tak není a o podporu může u nás úspěšně žádat i ukrajinský zbohatlík.

 

Mluví se o ekonomickém kolapsu Ameriky, rozpadu EU, ale i o situaci, že si bude každá země vládnout sama a bude soběstačná. Je to iluze nebo fakt?

No, to je toho moc najednou. Faktem ale je, že Západ má svá lepší léta za sebou a destrukcí osvědčených společenských struktur a snahou poroučet větru a dešti si přivodil největší sociální krizi od 2. světové války. To nutně bude mít i politické důsledky. Ale jistě ne v horizontu několika málo let. Nyní nás spíše čeká to, že mocenské struktury využijí současné bezpečnostní a sociální krize k dalšímu utahování šroubů.

Jak se tedy podle vás celá tato politicko-ekonomická krize, informační válka bude dál vyvíjet?

Budeme dále chudnout a svobody bude dál ubývat. Jak dlouho a jak dalece, to se uvidí. Problém je v tom, že mnoho lidí si nechá líbit skoro všechno.

Vy, Václav Klaus a mnoho dalších osobností zaujímáte odlišný postoj, a to ke covidu, válce…, což je trnem v oku opačnému táboru. V některých médiích jste se kvůli tomu dostali na black list. Jak vnímáte jako vystudovaný žurnalista svobodu projevu?

Svoboda slova přináší jistá rizika. Moc, kterou nikdo pořádně nekontroluje, však často zapomíná na to, že tato rizika jsou mnohem menší, než rizika plynoucí z potlačení svobody slova. Ale kdo se bojí slov, ukazuje svou vnitřní slabost a nejistotu.

 

 

Ladislav Jakl exkluzivně pro VIPosobnosti.cz