Jedová chýše. Navštívil ji král, bydlel v ní i Ladislav Štaidl

Autor: Alena Hájková

hostinec Jedová chýše | Foto: se souhlasem Česká televize
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Hospoda s nejdelší historií a existencí v Praze, která je opředená mnoha legendami se nacházela v Apolinářské ulici, a to hned vedle kostela svatého Apolináře na Karlově. Jejími hosty byly různé existence, ale i král Václav IV., bydlel tu i Ladislav Štaidl. Toto místo proslavil také krimi seriál Hříšní lidé města pražského. Jedová chýše byla doupětem tehdejší pražské galérky, místo častých přepadení a vražd.

Hostinec tu měl stát již ve 13. století. O sto let později se zde scházeli šlechtici a dům z nevalnou pověstí navštívil i sám král Václav IV. Toto místo bylo strategickým centrem rozvoje okolní lékařské čtvrti. V sousedním domě, někdejším sídle kanovnického sboru založeného Karlem IV. vznikla v roce 1789 první pražská porodnice, naproti v bývalém klášteře při kostele svaté Kateřiny vznikl v roce 1820 blázinec. O několik domů níž, směrem do ulice Na Slupi byla v budově vedle kostela sv. Apolináře založena protialkoholní léčebna. Zasloužil se o ni psychiatr Jaroslav Skála, a tak dne 10. září 1948 v Apolinářské 4 zahájilo činnost protialkoholní oddělení, které se později se rozšířilo i o adiktolgii. Samotný kostel byl založen Karlem IV. v roce 1362 a je chráněnou kulturní památkou.

V Jedové chýši se jedlo z důlku vydlabaného ve stole, lžíce byla pevně přivázaná řetězem ke stolu. I o tyto předměty měli zloději zájem. Důlek se po odchodu hosta stejně jako lžíce otřel hadrem a byl tak připraven pro dalšího štamgasta. Chýše sloužila i jako místo pro tanec a zábavu. Nouze nebyla ani o setkávání různých kriminálních živlů.V této laciné hospodě, která měla téměř neustále otevřeno se scházeli Češi a Němci, proto nesla dvojjazyčný název – Jedová chýše – Gifthütte. Studenti medicíny se v ní 20 krejcarů najedli a pořádali „jodoformové bály“, kterých se zúčastňovali i profesoři z nedalekých lékařských ústavů. Odtud možná název Jedová chýše. Další legenda o názvu hospody se váže ke králi Václavu IV. Jako host v převlečení zde poznal ve dvou hostech nájemné vrahy, kteří se ho kdysi pokusili ve Vídni otrávit. Naštěstí krále doprovázel kat, který jim vhodil jed do vína a oba ihned zemřeli. V každém případě se tradovalo, že tato krčma je prokletá.

I nejstarší hospoda Prahy měla ale svůj konec naplánovaný na rok 1912. Ten překazila první světová válka a v roce 1914 jej odkoupil spolek českých mediků. Majiteli chýše se stali za tehdejších 48 000 korun. Měli s ní velkolepé plány. Protože to byla již tehdy ‚lékařská‘ čvrť, plánovali zde vybudovat Lékařský dům. Tento nápad inicioval její poslední majitel profesor Antonín Heveroch, zakladatel české psychiatrie. Bohužel se ukázalo, že tyto prostory jsou rozměrově nevhodné a z plánu sešlo. Po jeho smrti zakoupil pozemek s hospodou stavitel Jan Kalous. Ten z ní vybudoval dům, jak ho dnes známe. Po odchodu z Jevan se do něj nastěhoval Ladislav Štaidl, skladatel a dlouholetý spolupracovník Karla Gotta. Dům odkoupil a žil v něm až do svého skonu v roce 2021.

V časech slávy nechvalně proslulého doupěte pražského podsvětí tady byla postavena kamenná socha sv. Václava, která zde stojí dodnes.

21