Redaktorka
Fenomén Karel Gott by 14. července oslavil 83. narozeniny. Bohužel se jich již nedožil, a tak na zpěváka zavzpomínejme trochu jinak. Rád maloval, byl velký gurmán, miloval život. K jeho koníčkům patřila také historie, o kterou se velmi podrobně zajímal. Jak vnímal celosvětová dění a jak by se Mistrovi žilo v těchto časech? Nejen o tom v rozhovoru se spisovatelkou a produkční Alkou Hájkovou.
Vy jste se Karlem Gottem léta setkávala, spolupracovala. Jaký byl „mimo kameru“ a zajímal se o dění ve světě?
Měla jsem to štěstí být jednou z těch, kterým se podařilo se k němu „přiblížit“. Jaký byl? Velmi pozorný, galantní, samozřejmě, že měl stejně jako my svá trápení, nemohl být pořád pozitivně naladěný. To by asi nebylo úplně normální. Ale ať se zeptáte kohokoliv, s kým si Karel rád, důvěrně i dlouze povídal při sklence dobrého vína, všichni vám řeknou, že se velmi zajímal o historii. Někteří s ním souhlasili, jiní ho považovali trochu za „cvoka“. Velmi detailně měl zpracovanou 2. světovou válku, věděl, že vše souvisí se vším, tudíž se snažil vidět dění v souvislostech. Je pravdou, že ten, kdo zná historii, může lépe porozumět současnosti.
My jsme si spolu o těch jeho konspiracích také povídali. Vzpomínám si, jak mi mimo jiné říkal, že nic není náhoda. V roce 2011 jsme spolu seděli při večeři v aquaparku, kde jsem produkovala přímým přenosem silvestrovský pořad, ve kterém Karel vystupoval. On mi vyprávěl, jak se časem zavřou banky, padne měna, prostě spadne klec. Budeme hlídaní na každém kroku… Já jsem to poslouchala jakou sci-fi pohádku… Vždycky říkal, že si nejprve v novinách přečte ekonomiku, pak to ostatní, protože právě finančníci jsou ti, kteří hýbou světem A tak to je všude. Vždycky velí ten, kdo platí. Podle mě už to dnes konspirace úplně nejsou. Hodnotit, kdo co řekl ihned a odsoudit, není strategické. Je potřeba nechat věcem, prognózám čas. Ten sám teprve ukáže, zda se dotyčný mýlil nebo ne.
Nastala doba, která dává Karlu Gottovi za pravdu, že budeme méně svobodnými. V čem konkrétně?
Velmi detailně toto popsal v rozhovoru pro Lidovky.cz, ale také například ve své knize Jak to vidí Gott. Jak jsem už říkala. Stačí si přečíst rozhovor 11 let zpátky a porovnat jej se současným děním. To, že jsme stále víc nesvobodní je neoddiskutovatelný fakt. Samozřejmě, že k urychlení tohoto neradostného vývoje přispěl významně Covid. Lidé byli najednou ze strachu o svůj život, o své zdraví, přijmout opatření, která by pro ně dříve byla absolutně nemyslitelná.
Pár měsíců po odchodu Mistra se naše země změnila v Půlnoční království, kde lidem byl zakázán zpěv, tanec a běžný život. Jak by na to Karel Gott reagoval?
Myslím si, že by z toho byl stejně jako ostatní umělci nešťastný. Těžko odhadnout, ke kterému táboru umělců a známých osobností by se Karel přidal. Buřičem nikdy nebyl a rozjitřovat už tak těžce zkoušenou psychiku lidí výroky typu: ,,Já jsem to říkal už dávno“, to nebyl jeho styl. Zpěv byl jeho celý život, stejně jako fanoušci, cestování, které k tomuto řemeslu patří atd. Určitě by si nestěžoval, že nemá na hypotéku jako jiní umělci, kteří nepatřili k nejchudším, k tomu by se nesnížil. Celý život vystupoval na Západě, kde přesně věděl, co má říkat směrem k nám a naopak. Měl tedy cit pro to, co kdy kde říct, takže jak sám říkal: „Ve vyspělé společnosti se o penězích, koho volím nemluví“. Otázkou je, jestli jsme v té „vyspělé společnosti“. A co by dělal? To nevím. Určitě by maloval na chaloupce, věnoval se dětem. Horší by to asi bylo pro něj také společensky. Rád se setkával s přáteli, chodil do restaurací. Roušku by asi poctivě nosil i tam, kde by nemusel. O dalších krocích, opatřeních by se asi poradil s odborníkem, kterého respektoval.
Karel Gott byl některými obviňován z konspirátorství, když poukázal na to, že do Spojených států mu stačil pouze pas a vízum. Po 11. září se musel téměř před vstupem na let svléknout do naha. Co myslíte, je situace dnes ještě horší?
Osobně jsem byla poprvé v Chicagu v roce 1990. Projít kontrolou bylo velmi jednoduché. Karel právě tuto příhodu, o které mluvíte, popisuje ve své poslední knize Má cesta za štěstím. Za svůj život Ameriku navštívil mnohokrát, takže srovnání bezpečnostních prohlídek na letištích má obrovské. To, že kontroly v bezpečnostních rámech, biometrické pasy jsou součástí našeho každodenního života mu zcela jistě vadilo. Víte, ono to vypadalo jako konspirační teorie, ale v podstatě stačilo logicky posunout vývoj tehdejších událostí do blízké budoucnosti, nad kterou hlouběji uvažoval jen málokdo. Hranice mezi konspirátorstvím a realistickým odhadem bývá někdy dost tenká. Samozřejmě nemyslím na ty nejdivočejší, totálně ulítlé teorie a strašení lidí. Důkazem toho je právě známá Orwelova tvorba, která předcházela podějším událostem o celá desetiletí. Nazval by snad někdo Orwela konspiračním teoretikem?
Karel Gott rád jezdil za svými fanoušky do Sovětského svazu, následně pak do Ruska, kde byl velmi oblíben. Jak by podle Vás dnes vnímal tuto situaci?
Jeho profesorem na konzervaotoři byl Konstantin Kareni, tenor, umělec ukrajinského původu. Jeho učitelem pak zase ruský operní pěvěc Fjodor Šaljapin… Už jsem to někde říkala. On byl v bývalém Sovětském svazu velmi oblíben. Chovali se k němu nejen v Gruzii, ale i jiných zemích velmi uctivě, hezky, milovali ho. Karel v každé zemi hovořil jejich jazykem. Dobře znal mentalitu Němců, Rusů, a to se cení. I v byznyse. Velmi rád vzpomínal například na prestižní baletní školu, kterou v Moskvě navštívil. Dril, jakým jsou v této zemi nejen sportovci dodnes cepovaní by vydržel málokdo. Oni se právě proto dokážou na rozdíl od Západu uskromnit i v časech nejtěžších. Jsou na „minimalistický“ život zvyklý. A zase jsme u historie…
Myslím, že by ze současné války byl dost smutný, nikdy nebyl příznivcem silových řešení. Jak říkal: „Nemůžu zpívat nějaké protestsongy, protože jsem romantický zpěvák.“ A války se podle jeho slov plánují léta dopředu a vyvolávají se pro posílení finančního trhu, tedy prodeje zbraní. A zcela jistě by se po něm chtělo, aby rozhodně odsoudil Rusko a Putina. Už také i proto, že v roce 2013 zpíval ve Velkém sále moskevského Kremlu. A na seznamu pozvaných hostů byl i prezident Ruské federace Vladimir Putin. Právě toto odsoudil písničkář Nohavica, který si nakonec letěl do Kremlu převzít z rukou Putina ocenění, Puškinovu medaili. Život je plný paradoxů.
Karel byl celý život zvyklý na velmi diplomatické a opatrné vyjadřování i k citlivým politickým otázkám, dnes by se k nim možná vyjádřil. Celou situaci na Ukrajině i ve světě by pozorně sledoval. Měl dost známých lidí, kteří byli odborníky i na tyto otázky. Umím si představit, že by se snažil o pohled na problém z větší výšky, nadhledu proto, aby lépe viděl všechny souvislosti. Politická i historická analýza byla jeho koníčkem. A za to by byl určitě vystaven útokům emocionálně vtažených jednotlivců z obou táborů, pro které by znovu byl oním normalizačním umělcem, který by měl mimo jiné vrátit i různá ocenění. Jenže není kde a komu. A nakonec, jak sám říkal: „Proč bych to dělal?“
Jaký by byl vkaz Mistra nám do dnešních dní? Nemůžete myslet za něj, ale můžete tušit, co by nám vzkázal?
To opravdu nevím. Tyto velmi složité roky již nezažil. V jednom rozhovoru pro televizi řekl, že mu trochu vadí, že jsme takový „švejkovský národ“, což nejen v zahraničí nevypadá dobře. Tím asi řekl také hodně. Byl člověkem, který celý život dělal radost druhým, měl rád život bez osobních i mezinárodních konfliktů. Určitě nám z hůry přeje, abychom to zvládli.
Copyright 2012-2024. VIPosobnosti.cz.
Autorská práva: Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či další zpřístupňování článků, podcastů, videí a fotografií bez písemného souhlasu vydavatele, vč. sociálních sítí je zakázáno.