Fotografie je závislá i na atmosféře společenské akce, říká František Jirásek

Alka Hájková

Karel Gott s fotografem Františkem Jiráskem | Foto: se sohlasem Franišek Jirásek
Facebook
Twitter
WhatsApp
Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

José Carreras a Karel Gott |€ Foto: František Jirásek

Karel Gott, Eva Pilarová nebo Hanka Zagorová. Nejen tyto osobnosti pózovaly před objektivem fotoaparátu Františka Jiráska. Jak se změnila technika fotografování v toku času, jak zachytit správný výraz a jak se pozná profesinál?

Svět se mění a sním i šoubyznys. Jaké akce dnes rád fotíte?

Často fotím osobnosti, které nejsou obdivováni všemi. Pak se zvedá vlna kritiky, ale já říkám, že jsem profesionální fotograf stejně jako například lékař, takže pokud se ke mně člověk chová milé, slušně, nevidím důvod, proč s ním nespolupracovat. Nikdo se nezavděčí všem. Na druhou stranu mě téměř nikdo nevadí, protože umím s lidmi vycházet, na každém si najdu něco hezkého. Samozřejmě jsou i tací, kteří pomlouvají, snaží se ublížit, dnes možná víc než kdy jindy.

 

Fotil jste například Hanku Zagorovou, Karla Gotta, Evu Pilarovou a další osobnosti. Ony se ale s těmito problémy potýkali také.  A také zpívali těm, ke kterým necítili velké sympatie….

Ano. Když je člověk profesionál, nedívá se, jaký politik, umělec atd sedí v první řadě.  Také já se snažím na toto nemyslet a pracuji. Je pro mě prioritou, záleží mi na tom, aby byla nejlepší, proto jí věnuji ji veškerý čas, um. Po skončení koncertu dlouho do noci sedím a vybírám nejlepší fotky, protože ne všechny jsou ve finále použitelné. Focení není o tom být první, ale mít nejhezčí fotku.

Hana Zagorová | Foto: Fantišek Jirásek

Dnes se na akcích cvaká jedna fotka za druhou. Je těžké pak vybrat ty nejlepší?

Je to těžké proto toho, kdo není zvyklý na to, jak jsem ji dříve dělal já. Měl jsem k dispozici tehdy jen fotit na filmy, takže jsem si každý záběr pečlivě hlídal. Se třemi filmy jsem šel například do Lucerny, kde jsem fotil celý večer. Celkem to bylo jen asi sto záběrů. S rukou na spoušti jsem čekal třeba pět minut na výraz, který jsem chtěl zvěčnit. Když umělec zrovna zavřel oči, měl jsem o jeden snímek méně. A takhle jsem se naučil fotit i na digitál. Přesto, že dnes nemusím záběry šetřit, přesto dál čekám na ten správný výraz.

Umělci, které jsi fotil byli profesionálové, kteří věděli, jaký výraz, postoj nasadit tak, aby vypadali dokonale. Jak je to dnes?

Například Karel Gott přesně věděl, jak se má nastavit. A dnešní mladá generace? Je zapotřebí být mezi nimi už také známý, protože ho vnímají úplně jinak. A to je potom na fotografiích znát.

Producentka Alka Hájková a Karel Voříšek | Foto: František Jirásek

Na fotkách bývá ale také více osobností. Co dělat, když na různých snímcích postupně mrkají?

Na to není recept. To se stává, že mrknou, pootočí hlavu, takže je zapotřebí záběr zopakovat víckrát. A pak už jen doufám, aby se povedla alespoň jedna z nich.

Jak moc je pro vás důležitá na akcích atmosféra?

Pro mě je velmi důležitá a potřebná. Protože když je skvělá, je to poznat i na snímcích. Například na křtu knihy PRAHA-DILLÍ, život mezi dvěma světy v indické restauraci Indian Jewel bylo hned poznat, že se tam lidi, osobnosti tvářili daleko příjemněji, než když se někde necítí dobře. Zažil jsem mnoho akcí, kde nebyla dobrá atmosféra.

Proč?

Například se mezi sebou nepohodnou, nebyla dobře zorganizované, špatné konstelace, vnitřní nervozita hostitele… Těch důvodů je spousta.

Přidat na Seznam.cz
0