Redaktorka
Náměstí Republiky v sobě ukrývá neopakovatelnou atmosféru a historii. Najdeme ho v místech někdejšího hradebního příkopu mezi Starým a Novým Městem. Velký prostor v blízkosti středověkého centra města tak dal impuls k výstavbu mnohých významných staveb, a to i na přelomu 19. a 20. století. Patří mezi ně například Obecní dům v sousedství Prašné brány, Dům U Hybernů, ale také kasárny Jiřího z Poděbrad. Pojďme tentokrát nahlédnout do Paláce U Hybernů.
Ten byl postaven strategicky na okraji náměstí Republiky, naproti již zmíněné nynější Prašné bráně a Obecnímu domu. Původně tato brána stála vedle Králova dvora, gotické městské královské rezidence, která byla významnou protiváhou Pražského hradu. Od samého počátku se spíše než o náměstí jednalo o rušnou křižovatku, ze které se významné středověké ulice rozbíhaly do všech směrů. A tak už samotná poloha naznačuje, že vstup do Starého Města Pražského vedl z východního směru, tedy od Kutné Hory, města stříbra. Tento dům byl přestavěn tak, jak ho známe dnes na začátku 19. století. Historie domu U Hybernů však sahá až do 14. století. Právě tehdy Karel IV. povolal z Itálie do Prahy vlašské benediktiny a nechal jim vybudovat klášter s kostelem. Bohužel v čase husitských válek byl klášter vykraden a opuštěn a v průběhu času zanikl úplně. O jeho znovuzrození se postarali až irští franiškání, kteří tyto stavby opět obnovili. Dům tak průběžně sloužil mnoha účelům, od divadla přes výstavní síň.
Dům U Hybernů stojí proti Prašné bráně a kdysi i královskému paláci, který stával v místě dnešního Obecního domu, kterému se říkalo také Dům u zakopaných miliónů. Ulice Hybernská se dříve jmenovala Dlážděná. Právě tudy, do Starého Města Pražského vedla již zmíněná veledůležitá cesta z Kutné hory, kde se těžilo stříbro a bylo tak nejbohatším městem českým. V letech 1808-11 se pod dohledem Jiřího Fischera dočkal klášter zmíněné empírové přestavby podle vzoru staré berlínské mincovny na celní úřad, což právě naznačuje jeho významnost.
Více zde: Dům u zakopaných miliónů. Sloužil i pro striptýz
Toto místo se tak proměnilo z bývalých obranných příkopů na prestižní náměstí, po kterém jezdívali tramvaje. Stejně jako Příkopy bylo později německé. Bohatství ulici přinesli bankéři, obchodníci a ze smetiště se stala jednou z nejbohatších ulic světa.
Více zde: Ze smetiště jednou z nejdražších ulic světa. To je ulice Na Příkopě
Dům tak do svého vzniku prošel mnoha různými podobami. Poslední přestavba na muzikálové divadlo skončila v roce 2006. Slavnostní zahájení 23. listopadu patřilo Golemovi, muzikálu skladatele Karla Svobody, což nebyla náhoda, neboť v tomto tento objektu byla velká výstavní síň, ve které se například v roce 1986 konala velká výstava 40 let československého znárodněného filmu. Právě zde byla vystavena socha Golema z filmu Císařův pekař a Pekařův císař. Dnes patří k nevýznamějším muzikálovým divadlům, které bylo přebudováno podle projektu architekta Michaela Klanga, který se dlouhodobě věnoval architektonickým a scénografickým projektům. Mezi ně patřila i scéna pro vyhlašování výsledků ankety Český slavík, Miss České republiky, ale také scénu pro divadelní hru Sluha dvou pánů. Spolupracoval s Karlem Gottem a mnoha dalšími osobnostmi. Architek zemřel 1. srpna 2019. Zůstalo po něm mnoho krásných a významných děl.
Copyright 2012-2024. VIPosobnosti.cz.
Autorská práva: Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či další zpřístupňování článků, podcastů, videí a fotografií bez písemného souhlasu vydavatele, vč. sociálních sítí je zakázáno.