Dočkáme se od Petra Fialy pomoci? Jeho slibům o finančních úlevách se věřit nedá, říká Karel Havlíček

28. 6. 2022

Autor: Alka Hájková

Alena Hájková

Redaktorka

Nejen u politiků ještě doznívá projev premiéra Petra Fialy, který byl pro mnohé více, než tristní. Jasnou vizi nenabídl, přesto lidem i firmám slíbil ekonomickou pomoc. Co nás tedy podle scénáře současné vlády v budoucnu čeká, je jednuché stát v opozici a kritizovat, co odhalila premiérova návštěva Bruselu? Nejen o těchto tématech s Karlem Havlíčkem v exkluzivním rozhovoru pro VIPosobnosti.cz.

Pane Havlíčku, v minulých dnech se uskutečnila schůzka v Bruselu. Současný premiér řešil Ukrajinu, Andrej Babiš Česko. Neměl by naši zemi řešit spíš právě Petr Fiala?

Premiér by měl řešit obojí. Samozřejmě, že Ukrajina je dnes obrovským tématem, ale vláda současně fatálně podceňuje situaci v České republice. A výsledkem je třetí nejvyšší inflace v Evropské unii, máme velké hospodářské problémy, máme zde kritickou situaci v oblasti energií a stejně tak v oblasti cen pohonných hmot. Do kritické situace se dostávají firmy a 30 procent domácností míří do chudoby. A to vše vláda řeší zaprvé chaoticky a zadruhé v podstatě bez jakýchkoliv výsledků.

Lidé na sociálních sítích se podivili nad fotografií Andreje Babiše ve vřelém objetí s Macronem a nad tím, že Petr Fiala zůstal v tom společenství sám bez jakéhokoliv dialogu s kýmkoliv. Signalizuje to něco?

Signalizuje to, že Andrej Babiš má velmi dobré vztahy s čelnými evropskými politiky. On byl jiným politikem než takoví ti sušší evropští lídři. Je komunikativní, nebál se jednat, nebál se prosazovat zájmy, je silnou osobností a samozřejmě ty silné osobnosti si potom vydobydou určitý respekt. I on opravdu velký respekt má. To mohu říct, protože jsem s ním navštívil většinu evropských nebo světových státníků.

Proč, podle vás, zůstal Petr Fiala takto osamocen?

To je dáno jeho povahou. On není typický komunikér. Je to člověk profesorského typu. Není tím, kdo by vyhledával kontakty. Řekl bych, že je takový typ suchého evropského politika, který není zrozen pro komunikaci a vyjednávání, tak jako Andrej Babiš. Je to dáno i tím, že Andrej Babiš přišel z byznysu a de facto třicet let se tímto živil.

Petr Fiala ve svém projevu slíbil lidem finanční úlevy. Věříte mu? Neustále opakuje, že vše je v řešení, ale ono se asi nedá všechno řešit donekonečna.

Jeho projev byl opravdu katastrofální. Musím říct, že jsem dlouho neslyšel takto slabý projev státníka v takto exponovaném čase. On v podstatě neřekl nic jiného, než to, co říká na tiskových konferencích po jednáních vlády. A co hůř, vůbec se nevěnoval tématu, které dnes hýbe Českem, a to jsou mafiózní praktiky, které se dnes dotýkají i členů vlády. Premiér víceméně jen zopakoval, že je v České republice a v Evropě špatná energetická a ekonomická situace, což všichni vědí. Zůstával v teoretické rovině. Místo toho, aby ukázal nějakou vizi a aby ukázal rozhodnost vlády, pouze brečel nad rozlitým mlékem. Byl to takový projev vyplašeného premiéra, který má velký reputační problém se svou vládou nebo minimálně s některými jejími členy a který potřeboval odklonit pozornost někam jinam. Myslím si, že koho nevyděsil nebo nevyplašil, toho v každém případě zklamal. Jeho slibům o finančních úlevách se věřit nedá. Zatím vše, co vláda řekla, byly skutečně pouze sliby.

Ono je něco jiného být v opozici a vše kritizovat, a něco jiného je mít nějaké výsledky. Současná vláda ještě žije v té marketingové rétorice před volbami, kdy slibuje hory doly. Ale myslím, že lidé to vidí. Všichni přece vidí, že energetická podpora zatím nebyla vůbec žádná s výjimkou naprosto miniaturní podpory pro některé sociálně slabé rodiny v rámci příspěvku na bydlení. Firmy od začátku roku nedostaly vůbec nic. Jen takové ty sliby, že na konci roku už konečně tedy něco nastane. Když se podíváme jinam, vidíme, že nakupujeme elektřinu několikanásobně dráž než třeba ve Španělsku nebo v Portugalsku. Jak máme vysvětlovat našim firmám, že mají fungovat, když jejich španělští konkurenti nakupují elektřinu sedminásobně levněji, protože ji tam zastropovali? Jak máme vysvětlovat našim domácnostem, že mají dražší energie a pohonné hmoty než v okolních zemích jenom proto, že vláda má jako svoji jedinou mantru rozpočet, který navíc stejně už není schopná splnit? Jedním dechem nám říká, že do roku 2025 budeme mít 1 200 miliard rozpočtový schodek, a druhým dechem vidíme, že nepodporuje domácnosti, firmy, a navíc ještě omezuje investice do dopravy.

Několikrát jste zmínil, že lidé to vidí. A samozřejmě si to říkají i na sociálních sítích, ale zatím jsou v takové té vyčkávací pasivní pozici. Mohou něco aktivně udělat pro změnu?

Lidé musí být aktivní, nemusí být jen v opozici. Sami o sobě samozřejmě nejsou schopni změnit rozhodnutí vlády, ale musí se vyjadřovat, nejenom na sociálních sítích, nesmí se bát veřejně vyjádřit, musí být aktivní ve spolcích, zejména teď mířím do té podnikatelské obce, která je mi blízká. Profesní spolky, Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, konfederace a tak dále. To, co říkají mně za zavřenými dveřmi, a musím říct, že z jejich strany je velká naštvanost a frustrace, musí umět říkat na tripartitě, musí říkat do médií, musí bouchat do stolu, protože oni mají hájit zájmy firem. A ne se snažit za každou cenu s vládou nějak dohodnout. Já bych chápal, že se snaží dohodnout, kdyby měli výsledky, ale ty výsledky nejsou. Jak vysvětlí zástupci profesních svazů našim průmyslníkům, že firmy v Portugalsku dnes nakupují elektřinu několikanásobně levněji, když jim současně konkurují?

Na rozdíl od nás, kteří ji nakupují v Lipsku a přeprodávají.

Samozřejmě. To je obchodní politika ČEZ, nejedná se jenom o tu lipskou burzu. Ale stát, pokud má energetiku podpořit, musí dát peníze, to je jasné. A je několik možností, jak to může udělat. My ty možnosti předkládáme a současně říkáme, kde na to vzít. Stát má nerozdělený zisk ve společnosti ČEZ. Za tento rok tam bude zisk extrémní. Stát se nesmí bát tyto zdroje vzít a použít je na podporu. Když už jsem zmiňoval Španělsko a Portugalsko, tyto dvě země zafixovaly cenu elektřiny na úrovni tisíc korun za megawatthodinu. U nás je dnes takzvaná denní sazba okolo tří set euro za megawatthodinu, což je několikanásobně víc. Ale samozřejmě ve Španělsku a Portugalsku stát ceny dotuje. Celkem tyto země daly dvě stě miliard korun do zastropování cen.

Plynule jste přešel k ČEZu. Podle Petra Fialy si budeme elektřinu vyrábět sami. Je to reálné?

My si vyrábíme elektřinu sami, to není nic nového. Jsme energeticky soběstační, a to díky tomu, že máme jaderné elektrárny, že tady máme zaplaťpánbůh stále fungující uhelné elektrárny, i díky elektrárnám z obnovitelných zdrojů. Takže jsme stále energeticky soběstační a jsem rád, že se naše vláda se ubránila všem těm zeleným atakům, které nám dnes a denně připomínaly, že máme zapomenout na budování jádra, že máme vypnout uhlí a současně rychle ukončit výrobu energií z plynu a přejít na obnovitelné zdroje. Kdybychom bývali dali na jejich rady, jsme dnes bez energií.

Říkal jste, že stát v opozici a kritizovat je jednoduché, ale vy zrovna v té pozici jste. Máte možnost do dění exaktně a razantně zasáhnout tak, aby se to, o čem se bavíme, nějakým způsobem zvrátilo?

Já to samozřejmě můžu posoudit z obou stran. Jak z té exekutivní, kde jsem měl přímou odpovědnost, tak z té dnešní poslanecké opoziční, kdy máme ten komfort kritiky. Samozřejmě že jednodušší je kritizovat, o tom není nejmenších pochyb. Také nás současná koalice nekompromisně kritizovala v době covidové, když byla v opozici. Na to si musí každý zvyknout a musí s tím počítat. Jak tato vláda, tak my, až tam zase budeme. Samozřejmě ale ta odpovědnost je v rukou vlády a možnost opozice něco změnit je relativně malá. Ale není zase úplně nejmenší, protože přece jenom dnes máme největší poslanecký klub, ANO je dnes nejvýznamnější stranou v České republice, máme nejvyšší preference, ve volbách jsme získali nejvíce mandátů, dokážeme se prosazovat v médiích, máme vliv na vládu přes sněmovnu, takže něco se prosadit dá. Je to vidět třeba na obnovitelných zdrojích. Už více než půl roku říkáme, že je nutné zrušit platby za obnovitelné zdroje. Nejdříve se nám vláda vysmála, pak si navrhla vlastní řešení, nakonec postupovala podle našeho návrhu. Jediný problém je v tom, že to je zase pozdě. Bude to až od října tohoto roku. Rok poté, co jsme s tím přišli my.

Četla jsem zmínku, že se bývalý prezident Václav Klaus podivil nad tím, že Petr Fiala naznačil znárodňování. V jaké formě? Jak to pochopit?

On to doposud nikdo úplně nepochopil. Petr Fiala má jeden obrovský handicap, a to že má naprosto katastrofální rádce v oblasti energetiky. Na to, že energetika je dnes klíčovým tématem, tak má ministra průmyslu, který je bankéř a energetice nerozumí vůbec, navíc o něm už nikdo dlouho nic neslyšel, a co se týká jeho poradců, to jsou lidé z politických kruhů. Výsledek je, že když Petr Fiala začne mluvit o energetice, musím bohužel říct, že je to jeden nesmysl za druhým. Jeho kroky jsou nepromyšlené. Třeba s ohledem na to, že když mluví o nějakém výkupu, má to dopad na akciový trh. Ale hlavně se taková věc musí nejdříve dobře připravit, projednat na odborných úrovních, a teprve poté může vystoupit politik a říct, jakým způsobem se co provede. On postupoval přesně opačně. Takže pokud by se snad mělo něco dostávat do rukou státu, potom to nemůže být znárodnění, ale musí to být tržní výkup. Jinými slovy to, co tady tradiční vlády kdysi vyprodaly, teď budou muset nákladně nakoupit zpět. To je bohužel chyba, kterou jsme udělali. A mimo jiné se jedná i o některé elektrárny. My jsme nejdříve prodali část ČEZu a dnes budeme zřejmě vykupovat akcionáře, minimálně na té úrovni rozdělení ČEZu, kdy by stát měl opět stoprocentně vlastnit jaderné, uhelné i plynové elektrárny.

Když shrneme kroky Petra Fialy, co podle vás lidi čeká?

Pokud se vláda bude chovat tak jako doposud, lidi čeká nejnáročnější období posledních desítek let. Pokud vláda bude přistupovat v oblasti energetiky a pohonných hmot způsobem, jakým k nim přistupuje dnes, dostane se 30 procent tuzemských domácností na hranici energetické chudoby a velká část firem se dostane do situace, kdy se bude blížit insolvenčnímu stavu. Vysoce energeticky náročné obory na tom budou nejhůře, ale prakticky se situace dotkne drtivé většiny všech průmyslových firem, ale i firem, které hodně využívají energie v rámci obchodu. Čeká nás tedy mimořádně náročné období, které bude ještě okořeněno tím, že české firmy, ale samozřejmě i domácnosti si dnes půjčují za nejvyšší úrok v evropské unii, a to díky politice centrální banky, která vsadila na zjevně špatnou kartu poptávkové inflace, zatímco dnes už převažuje inflace nákladová. A vláda jí u toho ještě freneticky tleská. Úroková sazba na úrovni Evropské centrální banky je nulová, úroková sazba na úrovni České národní banky, takzvaná repo sazba, je 7 procent, to znamená, že komerční úroky budou přes 7 procent, takže firmy, které si dnes půjčují peníze, si je půjčují za několikanásobně vyšší sazbu než jejich konkurenti v zahraničí. A to se vůbec nebavíme o hypotékách pro domácnosti a podobně. Takže Česko míří ke stagflaci a je to zejména politikou této vlády, ale částečně i politikou České národní banky.